Jak vrstvit oblečení na lyže, aby to fungovalo
Hřeje vzduch, ne látka — proto tři tenké vrstvy fungují líp než jedna tlustá. Co dělá která vrstva, jaké číslo u membrány sledovat a jak to poskládat podle počasí.
Vrstvení oblečení zní jako fráze z katalogu, ale je za tím jednoduchá fyzika: hřeje vzduch, ne látka. Vrstvy fungují proto, že mezi sebou drží vzduch — a proto tři tenké vrstvy hřejí líp než jedna tlustá.
Spodní vrstva: odvod potu
Úkolem je dostat vlhkost od kůže dál. Merino vlna hřeje i mokrá a nezapáchá, syntetika schne rychleji a je levnější. Bavlna je nejhorší možná volba — nasákne a pak z vás teplo odvádí.
Střední vrstva: izolace
| Materiál | Silná stránka | Slabina |
|---|---|---|
| Fleece | levný, schne rychle, funguje i vlhký | objemný, nedrží vítr |
| Péřová vesta či bunda | nejlepší poměr tepla a hmotnosti | v mokru ztrácí funkci |
| Syntetická izolace (primaloft ap.) | hřeje i mokrá, méně náročná na péči | objemnější a těžší než peří |
Pro lyžování na vleku a sjezdovce je nejuniverzálnější tenký fleece nebo syntetická izolace — potíte se víc, než čekáte, a peří to nese hůř.
Svrchní vrstva: voda a vítr
Bunda a kalhoty s membránou neřeší teplo, řeší počasí. Sledují se dvě čísla: vodní sloupec (odolnost proti promoknutí) a prodyšnost (kolik páry pustí ven). Pro běžné lyžování stačí vodní sloupec kolem 10 000 mm; vyšší čísla dávají smysl spíš do trvalého deště než na sjezdovku.
Jak to poskládat podle počasí
- Mráz pod −10 °C: merino, silnější fleece nebo lehká péřovka, bunda. Navíc nákrčník přes obličej.
- Kolem nuly: merino, tenký fleece, bunda. Nejčastější situace u nás.
- Jarní slunce: merino a bunda; střední vrstvu si vezměte do batohu, ráno ji budete potřebovat.
- Vítr: přidejte spíš větruodolnou vrstvu než teplou — vítr odvádí teplo rychleji než mráz.
Když je vám při odchodu z hotelu příjemně teplo, máte na sobě o vrstvu víc, než potřebujete. Po deseti minutách pohybu to poznáte.