Alpské lyžování (také nazývané sjezdové) má šest disciplín: sjezd, super G (super giant), obří slalom, slalom, paralelní slalom a alpská kombinace. Soutěže jsou rozděleny na rychlostní a/nebo technické soutěže a konají se na mnoha národních a mezinárodních mistrovstvích a pohárech a také na zimních olympijských hrách.
Každá disciplína je provozována na svislé trati s červenými a modrými brankami. Skládají se z jedné, popřípadě dvou tyček či ze dvou tyčí spojených nataženou plachtou. Aby lyžař nebyl diskvalifikován, musí objíždět každou bránu v určitém pořadí. Tratě se liší v závislosti na soutěži a mění se podle délky trasy, stupně sklonu, počtu projetých branek a rozestupů mezi nimi.
Technické disciplíny
Obří slalom
Připravte se na nejrychlejší soutěž v technické oblasti – obří slalom. Na trati je více zatáček než v jiných rychlostních disciplínách a velké množství branek.
Nejdůležitější charakteristiky:
– na sjezdové trati je rozdíl úrovní mezi startem a cílem mezi 250 a 400 metry pro ženy a mezi 250 a 450 metry pro muže;
– od 30 do 65 branek na trati
– soutěž v této disciplíně se koná v jeden den, ve dvou bězích na dvou různých trasách
– startovní pořadí pro druhou jízdu je v obráceném pořadí obsazených míst a je určeno časy dosaženými v první jízdě pro prvních 30 lyžařů
– o konečném výsledku rozhoduje součet časů z obou jízd.
Slalom
Slalom je nejtechničtější závod v alpském lyžování. Branky jsou umístěny ještě blíže k sobě než v obřím slalomu a zatáčky jsou velmi ostré a vyžadují rychlé změny směru. Do branek lyžaři obvykle ostře narážejí, což dělá soutěž obzvláště působivou.
Nejdůležitější charakteristiky:
– na sjezdové trati je rozdíl úrovní mezi startem a cílem od 140 do 220 m u žen a od 180 do 220 m u mužů
– od 40 do 75 branek na trati
– soutěž v této disciplíně se koná v jeden den, ve dvou bězích na dvou různých trasách
– prvních 30 lyžařů s nejlepšími časy v první jízdě startuje druhou jízdu v obráceném pořadí získaného času
– časy z obou jízd se sečtou a určí se konečné skóre.
Paralelní slalom
Paralelní slalom je nová velkolepá disciplína. Lyžaři mezi sebou soutěží na dvou stejných, paralelních tratích.
Nejdůležitější charakteristiky:
– na sjezdových tratích je výškový rozdíl mezi startem a cílem mezi 80 a 100 m
– na jedné dráze je 20 až 30 branek
– do finálových jízd se může kvalifikovat maximálně 32 závodníků
– lyžaři mezi sebou soutěží ve dvou jízdách
– stejně jako v kvalifikačních kolech postupuje do dalšího kola soutěžící s nejrychlejším časem ze dvou jízd.
Pravidla této soutěže se pravidelně mění, aby se přizpůsobila požadavkům lyžařů.
Alpská kombinace (kombinace rychlostní i technické disciplíny)
Soutěž nazvaná alpská kombinace se skládá ze sjezdu nebo superobřího slalomu, po kterém následuje slalom. Časy z obou jízd se sečtou a určí se konečný výsledek. V alpské kombinaci jsou důležité dovednosti lyžaře, rychlostní i technické.
Během lyžařské sezóny je však málo akcí, kde se závody v této disciplíně konají. Protože se lyžaři specializují na rychlost nebo techniku a obojí je v této soutěži důležité, je alpská kombinace v soutěži stále méně.
Hlavní závody v alpském lyžování
Alpské lyžování na nejvyšší úrovni se odehrává na trati Světového poháru, kde jsou odměněni nejlepší lyžaři, kteří vykazují vysokou formu po celou sezónu. Tradičně sezóna začíná v říjnu na ledovci Sölden v Rakousku.
Mistrovství světa v alpském lyžování se koná každé dva roky. Během nich jsou oceněni nejlepší lyžaři, kteří se zúčastní šesti soutěží: sjezd, super G, obří slalom, slalom a alpská kombinace a týmová soutěž, které se účastní závodníci z různých zemí.
Alpské lyžování je od roku 1936 také olympijským sportem. Pět soutěží (sjezd, super G, obří slalom, slalom a alpská kombinace) žen i mužů se koná každé čtyři roky během zimních olympijských her.
Zdroj: www.salomon.com/pl. Náhledová fotografie: Getty Images
