Dříve byl jen směšně považován za sport pro individualisty – jakési „surfování na sněhu“. V dnešní době je to především zábava, pro mnohé ale také životní styl. Lyžaři snowboarding dlouhá léta odmítali přijmout, až jim, jak se říká, „přerostl přes hlavu“ a expandující sport byli nuceni uznat.
Popravdě řečeno, tento sport se stal „nakažlivým“ a mnozí z řad lyžařů jej přijali za vlastní. Snowboarding má ale svoje specifika, první z nich spočívá v nácviku stabilního postoje, který u snowboardistů vyžaduje delší dobu tréninku. A právě ona schopnost udržet stabilní postoj s oběma nohama pevně uvázanýma k relativně úzkému prknu nepatří k nejsnadnějším, je popsáno v bulletinu Centra úrazové prevence časopisu Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (Aktuality 3–4/2009).
V případě ztráty rovnováhy snowboardisté (na rozdíl od lyžařů) nemohou udělat krok dopředu (vyšlápnout) k opětovnému nabytí stability. Ochranné instinktivní reakce v případě pádu ze snowboardu je roztáhnout ruce a padat na dlaně, a to je jeden z hlavních důvodů, proč začátečníci jsou vystaveni většímu riziku zranění zápěstí a dalších částí horních končetin. Snowboardisté se často učí bez zkušeného instruktora, který by je upozornil na nebezpečí riskantní situace a způsoby jízdy, upozorňují na tuto skutečnost zdravotníci, autoři buletinu.
Typy snowboardingu v současnosti
– Alpský: závodění, slalom, podobný carvingu – vyjíždění oblouku jen po hraně ve vyšší rychlosti, vhodný pouze na upravenou sjezdovku.
– Freeriding: jízda mimo sjezdovku, volný terén, hluboký sníh, náročná na výzbroj a techniku – délka snowboardu mezi bradou a očima, měkké i tvrdé boty, postoje dle bot.
– Freestyle: přejíždění překážek, jakýkoli terén, U-rampa skoky, dobře točivý, nejvíce vyznavačů mezi mládeží.
Nejčastější úrazy
Podle zdravotníků jsou dvě základní příčiny vzniku úrazu: první z nich nastane, když lyžaři hledají novou výzvu. Nezřídka k této výzvě dochází u lyžařů ve věku kolem 30. roku a právě v tomto období bývá adaptace na snowboard příčinou častých úrazů. Zkrátka ve sportu stáří začíná dříve a pak tedy platí pravidlo, že naučit psa novým kouskům je těžké, proto neuspěchejte adaptaci na tento sport a určitě nevynechávejte instruktora.
Druhý důvod je, že teenageři mají snahu napodobovat manévry profíků a zkoušejí složité triky a skoky, které zhlédli na extrémních videích, na něž ani trochu nemají. Kvůli této nerozumné motivaci dochází k přecenění sil a následným úrazům, jež v těchto případech bývají často velmi závažné. Uvědomte si, že klipy jsou sestříhané, aby vypadaly lákavě. Reálně jsou provázeny pády. Pečlivý nácvik s promyšlenou přípravou v terénu a dlouhodobou zkušeností je základním předpokladem pro tento terén a druh jízdy, upozorňují zdravotníci Zdravotně sociální fakulty.
Při jakých aktivitách se stane nejvíce úrazů
Podle rakouského lékaře Dr. D. Kernagasta, který se zabývá úrazy a rizikovými faktory při jízdě na snowboardu (viz server seilbahnen.at), se nejvíce úrazů stane:
• 33 % úrazů při volné jízdě – freeriding
• 25 % úrazů při skocích ve volném terénu
• 12 % úrazů při skocích a na rampách
• 30 % úrazů při ostatních činnostech (závody, U-rampa apod.)
Typické úrazy ze snowboardingu
Typickým úrazem při jízdě na snowboardu je zlomenina vřetenní kosti na předloktí nebo zlomenina zápěstních kůstek. Kromě zlomenin hrozí řezné rány způsobené přímo snowboardem. Zlomeniny rukou jsou způsobeny tím, že jezdci často jejich pomocí brzdí při pádu. Takto jsou také často poraněna kolena, hlava a břicho.
Nebezpečné jsou úrazy páteře, ke kterým dochází zpravidla při pádu dozadu. Zeptejte se v jakémkoliv lyžařském areálu či lékaře, kdybyste dostali na výběr z jednoho kusu ochranného prvku, kromě přilby, jakou pomůcku by bylo nejvhodnější si pořídit. Odpověď bude pravděpodobně – chrániče zápěstí.
Dále je pro snowboardisty, kteří začínají dělat triky, opravdu velmi vhodný chránič páteře – tzv. páteřák, který pomáhá kompenzovat dopady a tím chrání vaši páteř. Ale přesto největší ochranou vaší páteře je rozumné chování v podobě nepřeceňování svých schopností a sil a nepodceňování rizik.
Zdroj: Časopis Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, bulletin Centra úrazové prevence (Aktuality 3–4/2009). Náhledová fotografie: Pavel Šnajdr z Pixabay
